S koncem února – a s ním i příjmu přihlášek na střední školy – přichází vhodný moment podívat se na to, jak se mladí lidé rozhodují a co jejich volby ovlivňuje. Letošní přijímací řízení znovu připomnělo všechna napětí českého středoškolského systému: převis uchazečů nad kapacitami, stres z jednotných testů CERMATu, které v jediném dopoledni rozhodují o další vzdělávací cestě, ale také prohlubující se nerovnost mezi rodinami v přístupu k přípravným kurzům. A to vše dopadá na patnáctileté, kteří většinou ještě pořádně nevědí, kým chtějí být – a přesto se od nich čeká zásadní rozhodnutí.
Jenže to není jediná síla, která volbu formuje. Při výběru střední školy mluvíme o zájmech, schopnostech a talentu. Data ale dlouhodobě ukazují, že dívky a chlapci volí obory výrazně rozdílně – dívky častěji míří do pečujících a humanitních oborů, chlapci do technických. Ne proto, že by tomu odpovídal jejich potenciál. Ale proto, že jejich rozhodování dlouhodobě formuje prostředí: systém, očekávání dospělých i jazyk, který kolem nich každý den zní.
Projekt Bez předsudků k volbě povolání, jehož realizaci jsme nedávno ukončili, ukazuje, že změna je možná. Ale pouze tehdy, když se s genderovými stereotypy pracuje systematicky, dlouhodobě a napříč aktéry.
Co víme z dat: stereotypy nejsou „názor“, ale struktura
Evaluace projektu kombinovala kvantitativní i kvalitativní metody a sledovala nejen postoje, ale i reálné chování – tedy skladbu přihlášek na střední školy a její proměny v čase. Klíčové bylo propojení několika zdrojů: anonymizovaných dat o přihláškách, dotazníků pro žáky*ně, učitele*ky i rodiče, fokusních skupin i polostrukturovaných rozhovorů s dospělými aktéry. Díky této triangulaci bylo možné sledovat nejen to, co lidé říkají, ale i to, jak se jejich postoje skutečně promítají do rozhodování dětí. Kompletní evaluační zpráva je dostupná zde.
Doporučení pro praxi i systém
Trvalá změna vyžaduje systematický přístup na více úrovních. Školy potřebují zapracovat genderově citlivý přístup do svých strategií a ŠVP, zajistit koordinaci kariérového vzdělávání a rozvíjet reflektivní vzdělávání učitelů*ek zaměřené na práci s předsudky a jazykem. Rodiče by měli být aktivními partnery v kariérovém poradenství – ne jen „informovanými“ – a součástí dialogu o volbě školy. Žáci a žákyně potřebují více praktických forem učení a systematickou pozornost tomu, zda jejich volby oborů nejsou předem genderově zarámované. Na systémové úrovni je pak nutné začlenit téma genderové rovnosti do standardů kariérového vzdělávání, dlouhodobě podporovat projekty v této oblasti a obnovit roli Informačních a poradenských středisek Úřadů práce, jejichž přínos pro kariérové poradenství je nezastupitelný.
Proč na tom záleží
Genderově stereotypní volby nejsou jen otázkou „svobody volby“. Mají přímé dopady na segregaci trhu práce, gender pay gap, nedostatek pracovníků v klíčových oborech i dlouhodobou spokojenost lidí s jejich profesní dráhou. Pokud chceme, aby si děti vybíraly podle svého potenciálu – a ne podle očekávání okolí – musíme změnit prostředí, ve kterém se rozhodují. A to je úkol pro školy, rodiče i systém společně.
